almužník m. (almužňík, ałmužňík, halmužňik)
kdo žije z almužen; žebrák: panáčeg voznamoval, že bdó f pátek poďelovaňi halmužňic Protivanov PV; almužňík Radhostice PT (Lštění); ałmužňík Kelečsko
→ přechýl. almužnice v. t.
PSJČ; SSJČ
Kn