burcovat nedok. (burcovat, brcovat, burcovať, burcowať, burcovač)
1 cúz hlučně a prudce vytrhovat ze spánku, z klidu: neburcuj ho, neh ho uš spát, powíš mu to aš ráno Radčice JN; copak mňe už burcuješ, diť je čas! Nové Město nad Metují NA; nemusíš mňe tag brzo burcovat Vysoké Mýto UO; a ráno ťe bude čoveg burcovat Kladno KL; co ťe nemá, že burcuješ? Volduchy RO; vona ťi kúli tomu zburcovala celou ves, ne? Hosín CB (Dobřejovice); co nás tak skoro brcješ? Lipová PV (Seč); to dcki nás stařečeg brcoval a volal: Robota! Cholina OL; burcuje už ot pjeťi hoďin Kelč VS; burcowať Paseky nad Jizerou SM; burcovad ze spánku Jihlava JI; burcovať Lhota u Vsetína VS; burcovač Jablunkov FM 2 lomozit: každy učekał z hruzu, burcovali na huře, tłukli, brali, strašili Čeladná FM
PSJČ; SSJČ
Kl