SNČJ
bojan m. (bojan)
bázlivec, zbabělec: sám bi tam nešel aňi za ňic, je to takovej bojan Pěnčín JN (Bratříkov); Jaroušek je takovej bojan, ešťe bi moch se schodu sleťeť, dibi mu zhaslo sjetlo Loužnice JN; furt se bojí, bojan jeden Senice na Hané OL
→  bojánek m. (bojánek) expr. dem.: bojánek Přeštice PM
Šm