SNČJ
cech m. (cech), cecha f. (cecha)
1 útrata v hostinci, účet: to néňi špatné kchunčoft, von huďelá slušné cech Nové Syrovice TR; uďełał to na múj cech Kelečsko; płačył cełu cechu Studénka NJ; zapłaťił zaňho cech Frenštát pod Radhoštěm NJ; uďełał v hospoďe pořadnu cechu Frýdlant nad Ostravicí FM; cech Valašsko 2 cúz organizace mistrů a tovaryšů téhož řemesla: cechi mívali na Bóži ťelo svúj žengrout Vysoké nad Jizerou SM; každého štvrď roku zme choďili do cechu Kelečsko; kovaule, krajčov’e, stolauže, šefce, fšyci žymejs’ňici majum sfuj cech Baborów POLSKO; cech Boskovicko, Kostelany nad Moravou UH, Opava OP; f sedmeráckím cechu bejvalo i víc neš sedum řemesel Držkov JN – spojoval sedm a více řemesel; devaterňickí cech Rožďalovice NB – spojoval devatero řemesel; míchaňickí cech Rožďalovice NB – spojoval různá řemesla 3 místnost, kde se zaznamenává docházka horníků do práce: cech Ostravsko
● uřís tam pořádnej cech a pag zmizel jako smrat Třebívlice LT (Staré) – udělal velkou útratu; panečko, te mi dež do cecho! Nové Syrovice TR – jdeš vhod
PSJČ; SSJČ; SPJČ (CECH)
Go