cechtat I nedok. (cechtat, cechtať)
1 vydávat zvuk c-c-c-í, zprav. o hlase ptáka čermáka: čermáci cechtaj Radčice JN 2 chrastit: ve křu to cechtalo, a von to zajic! Držkov JN 3 klepat, vyklepávat: a po večerech sme museli cechtať mág z makovic Bozkov SM 4 pomalu pít: cechtať Podkrkonoší 5 expr. zbytečně, hloupě mluvit, žvanit: furt jen cechtá, bodejž bi pomoch! Loužnice JN; cechtať Vysoké nad Jizerou SM
● je hubenej, že v ňem uš jen kosťi cechtaj Vysoké nad Jizerou LB – velmi hubený
PSJČ
Go