burčák m. (burčák, burčak, burčok, buřčák)
1 druh nápoje a mladé, ještě kvasící víno: vpila plnó flaš burčák, pag blla celó noc Otaslavice PV; z burčákem, s tim se neťuká a nečuchá se k ňemu Čejkovice HO; burčág vleze spíž do gaťí jag do hłavi Jalubí UH; uďeá krafskí hd a bio po burčáku Mistřice UH b ovocné víno: tady opravďické víno nebývało, ale burčáka zme mívali z modz litrú Nedašov ZL; jabug było dycky dosť, tak sa naďełało burčáku Valašské Klobouky ZL; domácý burčák kvasý šest týdňú Liptál VS; buřčák Slovácko; burčák Kelečsko c mošt: burčáku možeš vipit putinku, a ňic se ťi nestane Slavkov u Brna VY; napi sa burčáku a dosta sračku Velká nad Veličkou HO; vezmi si kołáče, pjekňe zajez a potem burčág bude škfrčed v břuchu Černotín PR; burčák Jankovice KM 2 ohníček na poli: burčák Plaveč ZN 3 teplá zimní sukně: burčak Příborsko 4 horn. lehký vrtací strojek poháněný stlačeným vzduchem: burčok Ostrava OV 5 expr. bručoun, mrzout: s ňim to ňejiza duma vydržec’, cełe dňe inym burči a burči, burčok taky jakys’i Frýdecko-Místecko
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 115 (ohníček na poli)
Kl