cáknout I dok. (cáknout)
1 trochu přilít, stříknout: cákňi mi do toho ťesta ešťe znamátko vodi Zlatá Koruna CK (Plešovice); cáknout Sušicko 2 expr. uhodit, udeřit: já ťe cáknu, jesli nepudeš votať Nové Město nad Metují NA; cáknu ťe, aš ťi červená vistříkne Náchod NA; čóveče, tadi dibi ťi ňegdo chťel ňákou cáknout, tak aňi nebudež veďet, gdo to je Kladno KL; cákňi ho přez řibet, bure šikovňejší Mrákov DO; zavři tu hubu, nebo ťi jednu cáknu, aj se ťi hlava zatočí Zlatá Koruna CK (Plešovice) 3 expr. hodit, mrštit: diš to bilo modz horkí, tak sem s ťim jednou taki cág vo zem Kladno KL
PSJČ; SSJČ
Bh

cáknout II dok. (cáknout)
▲ vyslovit cák místo copak: cák a cák sou dva cáki, cág bisme si necákli a nekoupili si za to pecáki Hrušová UO – posměšek tomu, kdo místo copak říká cák
Bh