SNČJ
cejka m., f. (cejka)
1 expr. kdo rozlévá tekutinu, cáká, zprav. dítě: cejka Karlovice SM (Svatoňovice); cejko cejkavá! Nová Ves u Chotěboře HB 2 zvíře, které při pití rozlévá tekutinu, cáká: cejka Karlovice SM (Svatoňovice)
Go