burdák m. (burdak, burďák)
1 expr. býk: burdak Opavsko, Ostravsko 2 vých. slez zařízení na čištění obilných zrn nebo semen, fukar: vzał vijačku, nabrał tam ešče trochu tych plev a hodžył to tak pročy vjetru, jak to prvej było, bo prvej ňebyło burdakuf Opava OP (Komárov); ešče že sym tyn burdak kupił, bo by to była inadž hrumsko robota Raškovice FM; starka prav’ia, že k’ejśik to takum m’etlum rob’ili, ale my ćiśćimy ob’ilo v burdaku Třinec FM; burďák Hodslavice NJ; burdak Ostravsko 3 řetěz, kterým se řídí povoz, když se vozí klády: burdak Slezsko 4 expr. orchestrion: fčyl se toču přy burdaku, přy tym klepetařu Opavsko 5 teplá sukně, zprav. spodní: červeny burdak Opavsko
● my smy šňupały a v nosah nam to vrčeło aňi plivy v burdaku Branka u Opavy OP – velmi silně
→  burdáček m. (burdaček) expr. dem. k 5: burdaček Štítina OP
PSJČ; ČJA 3, 92 (fukar)
Kl

burďák m. (burďák)
1 nůž na krájení řepy: tak si vem burďák Cholina OL 2 buchta s řepnou náplní: v néhoršim hpeč burďák Lipová PV (Hrochov); burďák mňe modz nelezl Lipová PV (Seč)
Kl