burgyň f. (burgiň, burgyň, burkiň, burgeň, brgň), burgyně f. (burgiňe, burgíňe, burgiňa, burgyňa, burkiňe)
1 druh řepy a bot. řepa krmná (Beta vulgaris var. rapacea): volámej ňim křázd z burkiňe, to králici ráďi Zásada JN; koze přikrouhnu z bramborama jennu burkiňi Držkov JN; michéte take burgiňo z řezankó Nové Syrovice TR; me řikáme tam burgiňa, vite, ta řepa, to řikáme burgiňa. A diš tak ti, co se ji, tag řikáme řepa. Jaroměřice nad Rokytnou TR (Příložany); posekaná burgiňa chtná slipkám Otaslavice PV; ženski šrokéma nožema z burgiňe oškraboval hln a mrcásk Výšovice PV; mňele sklep plní burgeňe Velký Týnec OL; nasaďili zme na mjeřycu burgyňe pro dobytek Kelč VS; nakružlame třy koše burgyňe Černotín PR; burkiň Podkrkonoší; burgíňe Jílovice RK; burgiňe Rokycansko; burkiňe Nová Ves u Chotěboře HB; burgiň Nové Město na Moravě ZR, Uherskohradišťsko; burgeň Hrubčice PV, Velký Týnec OL; brgň Olomoucko; burgyňa Valašsko b bot. řepa cukrová (Beta vulgaris var. altissima): burgiňa se vozla do Vrbáteg do ckrovar Smržice PV; burgyňa Valašsko; burgyň Valašsko 2 semeno hrachu užívané při dětské hře: burkiňe Zlosyň ME
● každé držba mňel voňic jag burgň Čelčice PV – měl velkou kytici
ČJA 3, 118 (krmná řepa)
Kl