SNČJ

SNČJ

Vyhledávání
Heslář
Rejstřík

Aktuality
O slovníku

cekta m., f. (cekta)
expr. kdo planě, zbytečně mluví: cekta Karlovice SM (Svatoňovice)
Go

Slovník nářečí českého jazyka vznikl za přispění projektu GA ČR č. P406/11/1786 Slovník nářečí českého jazyka (2011–2015). Copyright © 2016–, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., dialektologické oddělení.