celek m. (celek, cełek)
1 relativně úplný, samostatný útvar, který lze členit na části: pola je potřeba nechat f celk Konice PV; má pole f cełku Kelečsko; celek Křivoklát RA 2 díl pole: na tom celko nebela ta pšence hrdá Nové Syrovice TR; n, řikal Polda, že propachtoval celek Cholina OL; na cełku máme letozď okopaňini Blatnička HO 3 součást máselnice: celek Hořovice BE
PSJČ; SSJČ
Go