celer m. (celer, celér, cerel, cerél)
cúz bot. miřík celer (Apium graveolens) nebo jeho hlíza: přinez ze zahrátki cerel Chrast CR; vot tech cerelu kúš Přeštice PM; celó žumpo sem na ten cerel velila, a fšecko de do naťe Nové Syrovice TR; hovařila pulífko, bél to samé celér Žďár BK; daj tam aj cerelu! Hluk UH; kub hłáfku celéru do polífky Kelečsko; ja sem ňenasadz’iła letoz’ žadneho celeru, ňemam fčil co do polifky Ostrava OV (Hrabová); na hody važi se maučka s celeru, cebule, pastyrňauku i petrušk’i Baborów POLSKO; cerel Nečín PB (Žebrák); cerél Valašsko; ▲ řípa se vdávala, cerel vijskál Chodsko – část říkadla
→  celerek m. (cerélek) dem.: cerélek Blatnička HO
PSJČ; SSJČ
Go