cizinec m. (cizinec, cizonec, cznec, cuzynec)
příslušník cizího státu, národa, jazyka: ňákí cizinci prej se ptali na Hradec Úlibice JC; cizonec Železnice JC; czenc Prostějovsko; cuzynec Valašsko
→  cizinka f. (cizinka, cznka, cuzynka) 1 přechýl. k 1: bla to Ruska, cznka, a nemňela žádnó opor Litovelsko; cuzynka Valašsko 2 bot. pohanka obecná (Fagopyrum esculentum): cizinka Olešnice RK
PSJČ; SSJČ
Př