celt m. (celt), celta f. (celta)
1 nepromokavá plachta, stanový dílec; celtovina: ešťe se to musí přikrejť celtou a zatáhnouť prowazem Radčice JN; to má gaťe s celt z vojn Protivanov PV; zakré to tén celtem! Malé Hradisko PV; celta Nečín PB (Dobříš), Blanensko, Valašsko; celt Kostelany nad Moravou UH 2 přístřešek krytý celtou; stan: cigáné majú celt pod Molvama Blatnička HO; cigáňi bívajú f celtoch Mistřice UH; celta Jičín JC, Jablunkov FM; celt Velké Bílovice BV, Kostelany nad Moravou UH
● máme v izbje jak f cigánském celťe Uherskohradišťsko – nepořádek; utekla s cikánskiho celtu Lípa nad Orlicí RK – je zlodějka
PSJČ; SSJČ
Go