bytelně adv. (bitelňe, betelňe, bytelňe; komp. betelňéš)
1 k bytelný 1: von prej ďelá bitelňe Nečín PB (Žebrák); diž von neco ďelá, to von to uďelá bitelňe Chodsko; zakloč tu betelňe, hať tu drží Žďár BK; tak to oš takové mladé traktorista, von si chce hodňe viďelat, ten jenom vorat a negde holt jezďit jaksi betelňéš, pevňéš nebo jisťéš Nosislav BO; modz zhledňe to nevypadá, ale aspoň bytelňe Kelečsko 2 nastálo, trvale: usaďíł sa tam bitelňe Slovácko
PSJČ; SSJČ
Km