barvička f. (barvička)
1 expr. dem. k barva 1: ▲ čáp straťil čepičku, mňela barvu barvičku Brněnsko – říkadlo při dětské hře na barvy 2 barvicí látka, barvivo: a přet ťim seďeli, f pravej ruce šťetec a v levej ti barvički, takovej tácek a ňíčko to míchali Běhařov KT; kerá maminka nemňela barvički, barvila vajíčka ve vodvaru s cibule nebo f černím kafi Blata; ďecka uš f prvňí tříďe malujó barvičkama Slavkovsko-Bučovicko; kópilaz barvičk na véce nebo jenom cbló? Litovelsko; barvijú ti vajíčka ve frižulce, vařijú cibulu, fšelijakí barvičky a papírki kupujú Kobylí BV; barvička Boskovice BK 3 modřidlo: barvička Kostelany nad Moravou UH, Blatnička HO, Ostrava OV (Hošťálkovice); ◘ kub modrú barvičku na prádlo Blatnička HO; modrá barvička Blatnice pod Svatým Antonínkem HO 4 rtěnka: vuna se mňe líbila, ži nebela namatlaná tó barvičkó Čebín BO; fčlka má každá kolg barviček, to pré podli šatu Přemyslovice PV; maluje si barvičkama pysky Luhačovicko 5 kosmetický prostředek k úpravě obličeje, líčidlo: nemaš se tema barvičkama, si dozď heská Slavkovsko-Bučovicko 6 kart. druh karetní hry, ferbl: ňigdo nechťél hrát marijáš, ale enom komando nebo barvičku Slavkovsko-Bučovicko; barvička Lípa nad Orlicí RK, Nemyslovice MB 7 obuv. stroj k barvení bot na výrobní lince: barvička Fryšták ZL
● barvički nemá Ledeč nad Sázavou HB – o bledém člověku
PSJČ; SSJČ
Ši