boský adj. (boskí, bosky)
1 neobutý: stúpa sem na šatu boskú nohú, tak sem sa otřása Uherskohradišťsko; opatrňe našlapuje kole vody, aby boske nohy v błače ňeujeły Kravaře OP 2 nedospělý, před kterým se nemá mluvit o choulostivých věcech: aby lude ňepravjeli, že sy boska osoba Kravaře OP
Ši

božský adj. (bošskí, bošskej, bošské, bošsky, bošsk’i, boskí, boskej, boskij, bosky, bojskej, Boskí, Bosky)
1 vlastní, náležející Bohu, od Boha pocházející, Bohem daný; boží: nejsem fševjedoucí, to je bošská vlastnost Praha PH; klekneme před boskou tváři Červené Poříčí KT; i f tom počasi je viďed boskej rozum Drahotěšice CB; já vjeřim jen na boskou moc Hrachoviště JH; to je boská pravda Záborná JI; tade, přet samém trunem bošském, se tak prosóši Věrovany OL; ot te doby čarovała Babiška veřejňe a boske ruky se ňebała Staré Město FM; bojská prozřetelnost Novopacko; bojská prada Hořice JC; boskej Miletín JC; boskí osut Kdyně DO; bošské Boskovicko; kara bošska Kravaře OP; bošsk’i Jablunkov FM; ▲ vúli boskú ste plňíli Chodsko, dyž ja přyjdu přet sud bošsky Studénka NJ – části písní 2 ◘ zaručený, nepochybný, jistý: to je svaté a bošské, že uďeám fšecko, co sem slúbí Mistřice UH
● Panenko Boská! Blatnička HO, Mačyčko Boska! Ostrava OV (Hošťálkovice) – vzývání Panny Marie, prosba o pomoc; pro rany boske, co vam ňeuzdřu! Dolní Lhota OV – vyjádření leknutí
PSJČ; SSJČ
Km