božínku interj. (božínku, božinku, božink, bóžinku)
čes, mor vyjadřuje různé pocity, zprav. podiv, překvapení, obavu, zármutek: božinku, já nevim Klášterec nad Orlicí UO; božink, ten váš mladé je hodné človjek Vanovice BK; božinku, jak f teh dlóhéch šatech vipadáš, aňi ťe poznat nemožu Slavkovsko-Bučovicko; to je rana, božink, f tédň dvá odešl z dom Litovelsko; božinku, to je pjekné hříbátko Mistřice UH; bóžinku Roudnice nad Labem LT; božínku Křivoklát RA; božínku zlatij Chodsko
PSJČ; SSJČ
Ši