bít (se) nedok. (bit (se/sa), bjít, b’íť, biť se)
čes, mor (o hodinách) údery oznamovat čas, odbíjet: prve se bili štiri, ešťe pospíme Zásada JN; zrona se bili štiri hoďini, diš přišel, to vim určiťe Loužnice JN; inu bodejť, tos nejeďel, že je po poledňi a že se bila jedna Náchodsko; bije se deset Lípa nad Orlicí RK; fčera ešťe ti hoďini bjili Mrákov DO; huďine bijó Tišnovsko; hoďini sa bijú Mistřice UH; pendlofky b’iły aj štvrťe Valašsko; ▲ ti klenckí hoďini fčera ešťe bjili, dnez huš nebjíjú Chodsko – část písně
● jak se tag začal vekruťovat, já huž hnet vjeďel, kolig bije Nové Syrovice TR – co se stalo, jaká je situace
PSJČ; SSJČ; ČJA 4, 380 (bil příč. min. sg. m.); ČJA 4, 417 ((byl) bit)
Ko