SNČJ
cumel m. (cumel, cumél, comel, cmel)
1 zejm. mor, slez kousek plátna naplněný zprav. kaší, užívaný dříve jako dětské šidítko; dudlík: na cumlu ho vichovala Lípa nad Orlicí RK; dostává cumel Slaný KL; uďelala sem mu cumel s kaší s krupički, tak usnoul Přeštice PM; ešťe dáváte temu ďeckovi cumel? Slavkovsko-Bučovicko; daj cumel tom małém, aď nekřičí Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; bes toho cumla sa, bože chraň, nemože obeít Mistřice UH; dej ďeckovi cumel, aď neřve Kelečsko; namodž mu cumel do medu a budz’e poc’ichy Raškovice FM; dovej mu cumel, bo beči Třinec FM; cumél Šošůvka BK, Vsetínsko; cumel Štítina OP, Jablunkov FM 2 gumový nástavec na dětskou sací láhev: podaj ňe flašku s cumlem! Lhota u Vsetína VS; flaška s cumlem Jihlava JI (Henčov), Blatnička HO 3 smotek plátna: dúlek uďelanej cumlem s čistího hadříku Volduchy RO; cumel z moridłem Velká nad Veličkou HO 4 ranec něčeho; chumáč, chuchvalec: přinez z nádomi cumel sena! Držkov JN; cumel Plzeň PM; cmel Vanovice BK 5 čes, střm zadní díl košile, vyčuhující zprav. z dětských kalhot: zádu ťi kouká spod zásťerki košilka, cumel Radčice JN; jé, ten má vzádu cumel Kladno KL; počkij, já ťe zastrčím cumel Chodsko; Honzo, ti si tag velké, a trčí ťi cumel z gaťí Slavkovsko-Bučovicko; Vašk, máž rozedrani gaťe, vlizá ťe z ňich cmel Cholina OL; cumel Bohdašín RK, Jihlava JI (Henčov); ▲ cumel napřet, cumel vzadu, copak je to za parádu Nymburk NB – říkadlo 6 čes, mor expr. dýmka; doutník; cigareta: a von furt musí ten cumel kouřit Úlibice JC; musí mít furt ten cumel v hubje Rožďalovice NB; von náš staré nedá celé den ten cumel z hube Nové Syrovice TR; celé boží deň stařeček cumel z hubi nevitahnó Slavkovsko-Bučovicko; furt ten cumel mosí držeď v hubje Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; furd mosý m’eť cumél v hub’e Vsetínsko; cumel Plzeň PM 7 čepice, zprav. placatého tvaru: copak si si fspomňel nosit cumel? Mýto RO; cumel s kšiltem Říčany PY; cumel Plasy PM 8 špatně pokosená plocha trávy: cumel Rokycansko 9 expr. dítě, výrostek: ešťe seš takovej cumel, a uš choďiž za ďefčatama Telečsko; cumel Poleň KT, Lužany PM (Zelené) 10 expr. opilec: kerá má takoviho cmla? Olomoucko
● slatkej jak cumel Nemyslovice MB – velmi sladký, tu kafé je jak comel Čebín BO – sladké; holka jako cumel Lužany PM (Zelené) – hezká, džifče jak cumel Jablunkov FM – hezké, chlapec jak cmel Boskovicko – hezký, šfarny aňi cumel Ostrava OV (Hošťálkovice) – milý, hezký; bil tam jeden človjek f šatech jako cumel Mýto RO – zmačkaných, ušpiněných, máš šatku jak cumél Vsetínsko – zmačkanou; vem si ešťe cumel Jičín JC, táhňi sirki vod nás, leze ťe ešťe vzadu cumel Volduchy RO – jsi nezkušený, mladý, ešče mo velizá comel z gaťi, a još se cpe meze chaso Prostějov PV – je nezkušený, mladý
→ dem. cumlík v. t.   cumílek m. (cumílek, cumélek, comilek, cmilek) 1 expr. dem. k 1: co ta Fánka plače? – No, chce cumílek Slavkovsko-Bučovicko; zaz š si de pro cmilk Seloutky PV; comilek Prostějov PV; cumélek Uherskohradišťsko, Lhota u Vsetína VS 2 expr. dem. k 2: flaška s cumélkem Blatnička HO 3 dem. k 4: takové cmilek tráv doneseš, copak to nemám aňi na jednó pro králik Přemyslovice PV; cmilek Vanovice BK 4 expr. dem. k 9: t sež muj néhodňéši cmilek Přemyslovice PV
PSJČ; SSJČ; ČJA 1, 26 (šidítko)
Go