SNČJ
bok I m. (bok, buk)
1 cúz postranní část trupu: nemúžu ležeť na boku, bolí mňe kičel Držkov JN; upalla na bok a zlomila si dje žebra Vysoké nad Jizerou SM; má se spat na pravím boku, pré je to zdravjéší Slavkovsko-Bučovicko; obracel se z bok na bok Otaslavice PV; lehňi si na druhí bok Mistřice UH; jíd bog o bok Uherskohradišťsko – těsně vedle sebe; piznuł sa do boka Frenštát pod Radhoštěm NJ 2 postranní část trupu mezi žebry a kyčlí: hoch furt ňegde lítá, pag ho nemá pichaď h boku Bozkov SM; pichá mňe v buko Blanensko; kráva ňe ždúrła do boka Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; bolí ňa v boku Blatnička HO; oje ňe dŕcło do boka, ďiv ňe to žebra nezłomiło Kostelany nad Moravou UH; podepřeła sy boky a šymfovała Kelečsko 3 tučné maso z vepřového boku, bůček: zabíjali zme krmňáka, było to enom bog z bokem Uherskohradišťsko – samý bůček; bok Rohozná SY; prázdnej bok Bystré SY – maso z vepřového boku bez kosti 4 cúz postranní část vůbec, strana: talle z boku ten barák vohazovať nebudeš? Bozkov SM; tenhle stromek mám z druhího boku vrchu Třebívlice LT; seďite si pjekňe na boko a kučirujete Nové Syrovice TR; s pravího boku se hnala infantérija Slavkovsko-Bučovicko; obraciž řétama ečmeň na bok? Litovelsko; má čepku na bok Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; džy na bok Štítina OP; un na ňeho z boku zahlidał, ňežiči mu ňic Baborów POLSKO 5 část selského vozu a postranice: boki Tismice KO, Přibyslavice TR b postranní žebřinky po straně vozu sloužící k zvětšení ložné plochy: našlap to pořádňe taki do bokú Přeštice PM; spsťid bok h fasňka Vanovice BK; do bokú se vende snadno aj cełá kopka Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; mosíš tú jatelinu zešlapad vídz do bokú Mistřice UH; spusťiły sa boky a nacpały sa tam snopy Valašské Klobouky ZL 6 truhl. druh lisu: bok Podkrkonoší, Volyně ST 7 druh jezdeckého sedla: řiká se tem sedl dustojňické bok Litovelsko
● dostat peňíze z boku Zlín ZL (Želechovice nad Dřevnicí) – klamem, úskokem; každí rog mosíme dad ňeco na bok Mistřice UH, pamatuj daď nejakú tu korunku na bok Vsetínsko – ušetřit; na bok smeťi, pleva leťi Frenštát pod Radhoštěm NJ – výzva dětem k uvolnění cesty; jen tak vod boku Vlašim BN – nepřesně; bok ťi to nevirazí, diš to nebudež vjeďet Blatnička HO – neublíží ti to; to bych sy ňím podbiła boky Valašsko – nebyla bych s ním šťastná (dívka o nápadníkovi, který se jí nelíbí)
→ dem. boček v. t.
→  bočisko n. (bočsko) augm. k 2: je klstá, šrši než vši, takovi bočska Litovelsko
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 147 (bočnice u vozu); SPJČ (BOK); SPJMS (BOK)
Šm


buk IV interj. (buk)
◘ napodobuje volání bukače: bú buk Chodsko


búk m. (búk, buk, bunk)
1 zejm. slez druh hmyzu a zool. čmelák (Bombus): tu sum aji pščoy, aji usy, aji buncy Třinec FM; bunky kładum mejd do dz’ur Baborów POLSKO; bunk Opava OP (Kateřinky), Pietrowice Wielkie POLSKO b zool. ovád (Tabanus): búcy poščýpay krávy, že utéky dom Spálov NJ; ščypnuł ho buk Štítina OP; viče co, tam kole tej břežyny, tam dycky ty muchy, buky chodžu a to dycky ty koňe ščypu Dolní Benešov OP; buky litaju v leče kołem vody Ostrava OV (Hošťálkovice); na kravu sednuł buk Frenštát pod Radhoštěm NJ; buk Opavsko, Novojičínsko, Frýdecko-Místecko; bunk Kobeřice OP, Frýdecko-Místecko c zool. střeček (Hypoderma): bunk Opava OP; buk Novojičínsko, Brušperk FM; búk Mořkov NJ 2 expr. bručoun, mrzout: tyź je tak’i bunk, co śe ći porob’io? Třinec FM; bunk Ostrava OV
ČJA 2, 53 (ovád)


buk II m. (buk)
kotrmelec: buk’i stav’o Návsí FM


buk I m. (buk, bk)
1 cúz bot. buk (Fagus): šel se sousedem do háje porážeť ňákí buki, abi mňeli tvrdí dřivi na zejmu k topeňí Paseky nad Jizerou SM; smrk, borovice a jedle, to se musí vočisťit, to se loupe, to je kvúli brouku, buki ne, ti se neloupali Bzová BE; plistr vpadá jag malinki zrcadilko na té desce, néčasťéž je to viďed  db nebo bk Vrbátky PV; uš teho buka skácali Velká nad Veličkou HO; koléj razú byh račy dva buky zetnúł, neš sa raz holíł Valašsko; bk Šumpersko, Vanovice BK; buk Jablunkov FM 2 expr. nešika: buk Frýdecko-Místecko
● diď von je jako buk Kladno KL, narostlij jako buk Mrákov DO – urostlý, byli jag buci Blatnice pod Svatým Antonínkem HO, fšeci su jag buci Palkovice FM – urostlí; kluk jako buk Mladá Vožice TA, klug jag buk Blatnička HO – silný, zdravý, to sou klucí jako bucí Nečín PB (Žebrák) – silní, zdraví, Slepičkouc maj kluka jako buka Paseky PI – silného, zdravého; zdravej jako buk Česká Skalice NA (Zlíč), Telč JI, aď je zdraví jag buk Uherskohradišťsko – velmi zdravý; silnej jako buk Telč JI – velmi silný; su napraní jag buk Blatnice pod Svatým Antonínkem HO – dosyta najedený; spala sem jako buk Jičín JC, spáł jag buk Blatnička HO – tvrdě; tvrdij jako buk Mrákov DO – necitelný; dživo še jag hrum do buka Jablunkov FM – zamračeně; tyn enym tak spoza buka Frýdecko-Místecko – o vychytralém člověku; nemocní už je na buku Kroměříž KM – uzdravuje se; už je na buku Zašová VM – je v bezpečí; dře od buka do buka Štítina OP, Frenštát pod Radhoštěm NJ – pracuje od rána do večera; hleďéł na mňa spoza buku Vsetínsko – zpovzdálí; za bouřki se dubu vihňi, g buku ťíhňi Českobudějovicko
→  bučisko n. (bučysko) augm. k 1: bučysko Valašsko
→ dem. bouček v. t.
PSJČ; SSJČ; SPJMS (BUK); SPJMS (BUČISKO)


buk III m. (buk)
vykleštěný býk, vůl: buk Humpolecko