činaný adj. (činaní, činanej, čynanej, činanij, činané, činaný, čynaný, činany, čiňanej, čyňany, cinanej)
1 zejm. čes, mor dět. pěkný, hezký: musiš se nechať umejť, abi s tebe bil činanej hošiček Držkov JN; takovou činanou holčičku máte Červený Kostelec NA; koukej, medvídek, jakej je činanej Kladno KL; ti máš činanou čepičku Nová Ves u Chotěboře HB; hapeček je činanij Chodsko; Jeňičku, to je činané vozéček! Slavkovsko-Bučovicko; Mařenka msi bt činaná, střhn ňi afin Cholina OL; to je čynaná cérečka Vsetín VS; ty maš čyňane šatečky Studénka NJ; cinaná holčička Lípa nad Orlicí RK; čiňanej Hlinsko CR; cinanej Jemnicko; malá pusenka taková, ďpáček činané Knínice u Boskovic BK; činaný Luhačovicko; činaní Cetechovice KM; čynanej Kelečsko 2 dět. hodný, poslušný: Haňička je činaná holčička a nebude plakat Rožďalovice NB; činanej, aňi nezapláče Nemyslovice MB; Karliček je činané Vanovice BK; činanej chlapeček Malíkovice KL; činanej Stachy PT; činané Zábřeh SU; činany Frenštát pod Radhoštěm NJ 3 expr. snadný, dařící se: cinaná prácička Lípa nad Orlicí RK
→ adv. činaně v. t.
PSJČ; SSJČ
Km