číst nedok. (číst, čist, čejst, čést, čest, čýst, čyst, čísť, čisť, čýsť, číct, čícť)
1 čes, mor vnímat zrakem něco napsaného nebo tištěného, chápat smysl toho, popř. to reprodukovat hlasem: do školi moc nechoďila, ale přeci se dost čísť i psáť naučila Paseky nad Jizerou SM; to sem musela čícť asi f Paseckejch listech Rokytnice nad Jizerou SM; a gdes to čets, vo ťech indijánech, jaks tudle povidal na poli? Úlibice JC; čtla sem to v novinách Slaný KL (Dolín); já ráda čtu Praha PH (Královice); ta ťi četla furt Cerhonice PI; hodňe se čtlo nahlas Malovice PT (Podeřiště); von dost četlu Studená JH (Světlá); von furt čtlu Dyjice JI; von neumí číst aňi psat Obyčtov ZR; já sem četla porádem Pustá Rybná SY; nemožu uš čist, je tma Nové Syrovice TR; tze rát čet Knínice u Boskovic BK; je još tma čist Lipová PV (Hrochov); stakra, tak se mňe nechce čézd novin Cholina OL; čísł Hlohovec BV; naši laťinku nečtú, ale čtú kurent Cetechovice KM; sedňi a čťi sy f kalendářy Kelečsko; bude moct čyst, ne jenom čyst školňi kňišky, ale i ty ostatňi Lipník nad Bečvou PR; číct Netolice PT; čest Příkazy OL; čisť Hrubčice PV; čejst Polešovice UH; čýst Fryšták ZL; čýsť Hošťálková VS 2 domnívat se, předpokládat: já četu, že dostanem nášťevu Vysoké nad Jizerou SM; čtla sem, že nám jeden dá púl metráka brambor Žďár nad Sázavou ZR (Stržanov); voňi četli, že je pozďe Zábřeh SU; já četo, že bode pršet Zábřežsko 3 ◘ předpovídat budoucnost: přišla cikanka do statku k selce a řikala, bi si dala čísť planetu Benecko SM (Mrklov); dal si čist planetu Lípa nad Orlicí RK; von mňe čtl tu planetu s kňíški, a jak to čtl, tak se mňe vede, fšechno mňe uhodl Škrdlovice ZR 4 ◘ zejm. čes expr. dělat výčitky, kárat, hubovat: denodeňe mu čte leviti, ale previd zustane previtem Vysoké nad Jizerou SM; doma mu máma četla litanije Libušín KL; von vám mňe tam hned začal číst leviti a cosi kamsi Kladno KL; to bisi koukala, jak mu četla litanije Paseky PI; čtla m kronk Přemyslovice PV; Kača četła Doře leviti Starý Hrozenkov UH; čísť lebiti Jilemnice SM; čist letanije Lípa nad Orlicí RK; číst leviti Říčany PY, Mrákov DO, Sněžné ZR (Krátká); číst levíti Paseky PI; čizd nekem levit Litovelsko
● čte jak stará Boskovicko – dobře, srozumitelně
→  čítávat I nedok. (čítávat, čitávat, čitovać) nás. k 1: Hanáci mnoho čitávale Věrovany OL; čítávat Křivoklát RA; čítávat f kňize Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; čitovać vých. Slezsko   čítat I v. t.
PSJČ; SSJČ; ČJA 4, 287 (čtu 1. os. sg. ind. préz.); ČJA 4, 390 (četl příč. min. sg. m.)
Km

čest m. (čest, česť, češč)
1 cúz mravní stav budící kladné společenské hodnocení, úctu: nemá cťi aňi za krejcar Záchlumí UO; nemá kouska cťi f ťele Přeštice PM; nemá f sobje kus cťi Sepekov PI; nemá kousek cťi Sněžné ZR (Krátká); každé má svó čezď hájit Litovel OL; v opc néňi česť, néňi svjedomi Litovelsko; nemá aňi tolik cťi, abi došéł a řekł: Poščajte! Blatnička HO; Jura je svéj cťi dbalí Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; ňema kuska češčy f sobje Ostrava OV (Hošťálkovice); bes kusa cťi Proseč pod Ještědem LB; přijít vo čest Raná CR; straťit čest Chrudimsko; česť Lipová PV (Hrochov), Luhačovicko, Valašsko; češč Jablunkov FM 2 mravní čistota ženy, nevinnost: a ešče se ony z velkej hruze ňespamatały a už ich čert fšecky sfazał provazem a jednu po druhe o češč přypravił Opava OP 3 zejm. mor projev, výraz úcty, pocta: to bila pro bábu Zátocku velká čest Paseky nad Jizerou SM; von si to počítá za velkou čest, že ho učitel zve na pobit a že s ňim kamaráďí Vysoké nad Jizerou SM; staročeši mívali velkou čest pro učitele Jilemnicko; nevím, jak sem u ňeho přišel k tí cťi Chodsko; pro starí liďi máte mít čest! Chodsko 4 oslovení, pojmenování: dáł mu małú česť Starý Hrozenkov UH; nevím, jakú česď vám dat vých. Morava; jaká česť mu náleží? Morava; dač češč Ostrava OV (Hošťálkovice)
● dbá vo čezd ha dobrí slovo jako vo voko vlastňí Mrákov DO – velmi dbá; kurva cťi nemá a jinímu ji nedá Řenče PM (Libákovice), gdo cťi nemá, dróhimo ji nedá Litovel OL, gdo sám cťi nemá, druhému ju nedá Uherskobrodsko – nelze předat jiným to, co sami nemáme; komu čest, tomu čest a pastuchoj bejkovec Jestřabí v Krkonoších SM, komu čest, tomu čest, pacholkovi bejkovec Ledeč nad Sázavou HB, komu čest, tomu čest, pastíjři húl Chodsko, komu čest, tomu čest, ale nezbeďákovi húl Lužany PM (Zelené), komu čest, tomu sláva Žďár PI (Malé Chalupy), komu češč, tymu češč, pastyřov’i trumba Jablunkov FM – každému patří přiměřená pocta; fšechna čest stranou Rožďalovice NB; won starej Kadlik je, fšechna čest, modz honnej a uďelačnej člojek Radčice JN, to je štramák, šecka čest! Nový Bydžov HK, to je práce, fšechna čest! Velký Bor KT – pochvala; vono mu to čest neďelá žádnou Úlibice JC – nemůže se tím chlubit; ukašte mňe legitimaci ňákou, abich vjeďel, s kim mám tu čest Držkov JN – s kým mluvím; na mú česť, já vám neuteču Slavičín ZL – slibuji; práci čest! Zásada JN, čest! Most MO (Kopisty), česť prácy! Kelečsko, česť pracy! Ostrava OV (Hošťálkovice) – pozdrav; čest práci a rukám klit! Plzeň PM – žertovný pozdrav o dovolené; čest tvojí rachoťe! Říčany PY – ať se ti práce daří!; dáváme ťi šactvo cťí a darem Kelečsko, cťí a darem Uherskohradišťsko – zadarmo
PSJČ; SSJČ
Hb