SNČJ
čujný adj. (čujní, čujný, čujny)
1 chladný, mrazivý; svěží: takový čujný studený deň dnes býł Pozlovice ZL; čujní Hýsly HO; čujná zyma Valašsko 2 bystrý; hbitý: to je ešče čujna ropka Štítina OP 3 citlivě reagující: čujný nos Valašsko 4 silně vonící nebo páchnoucí: čujné saňini Hrubá Vrbka HO; čujné máso Suchov HO; čujne tfarušky Frenštát pod Radhoštěm NJ 5 (o spánku) slabý, ne hluboký: má čujné spaňí vých. Morava; Franceg mjeł čujne spaňi, tag vyskočił ešče rozespany Ostrava OV (Michálkovice)
→ adv. čujno v. t.
PSJČ; SSJČ
Kl