SNČJ
čujno adv. (čujno, čjno)
1 k čujný 1: dnes je čjno Vanovice BK; f poli je ale neska čujno Černotín PR; venku je čujno, mrzne a fučí Pozlovice ZL; je tam čujno Frenštát pod Radhoštěm NJ; čujno Sobůlky HO, Žarošice HO 2 k čujný 3: spí čujno, ne tvrdo Morava 3 smutno, teskno: čujno Valašsko
Kl