čílko n. (čílko, čilko)
1 dem. k čelo 1: nemá von teplí čílko? Zásada JN; čílko Karlovice SM (Svatoňovice), Nové Strašecí RA, Kostelec nad Vltavou PI (Sobědraž); čilko Lípa nad Orlicí RK 2 čelní, kratší, popř. protilehlá strana: na šuflik je s předňi stran viďet čilko z uchitkama Vrbátky PV; čílko kolípki Nový Bydžov HK, Poleň KT 3 příčná stěna vozu zasunutá mezi dvě bočnice: čílko Popovice BN, Šebířov TA 4 trojhranná kůstka z rybí hlavy: čílko chráňí proťi uhrančivosťi Podkrkonoší; čílko Strakonice ST 5 bot. fuchsie (Fuchsia): čílko Lípa nad Orlicí RK
PSJČ; SSJČ; ČJA 3, 148 (čelo vozu)
Go