čepáček m. (čepáček)
1 dem. k čepák 1: kópili mňe pjekné čepáček s kfítkama na jarmarku Heršpice VY; čepáček Tišnovsko, Vlkoš HO; ▲ naber mňe, ďevečko, vodi do čepáčka Morava – část písně 2 druh hliněné hračky: čepáček vých. Morava
PSJČ; SSJČ
Go