SNČJ
curdík m. (curďík, crďik, surďík, suďík)
1 mor malá, zprav. neútulná místnost, komůrka; chlívek: nastavjali si akíchsi curďíkú, dibi si bili postavili jednu porádnú izbu, lepší bi spravili Velká nad Veličkou HO; jizba, to je takoví curďík Mistřice UH (Javorovec); crďik Prostějov PV; suďík Prostějovsko; surďík Hodonín HO, Valašsko; curďík Valašsko 2 výklenek nad otvorem do pece uzavřený dvířky: surďík Prostějovsko; curďík Valašsko 3 malý neohrazený prostor, např. v koutě stodoly: surďík Drslavice UH 4 malá plocha vůbec: máme jenom takové crďik pola, to bzme nemohl mňet prase Přemyslovice PV
→  curdíček m. (curďíček) dem. k curdík 1: bívám f takovém maém curďíčku, tam si aj negdi vařím Veselí nad Moravou HO (Zarazice)
Ba