dvorek m. (dvorek)
1 cúz dem. k dvůr 1: dvorek maj samou slepičinu. Že to mladá nezamete! Podkrkonoší; sedli si na dvorku a já sem se šel do svjetňice navobjedvat Kladno KL (Švermov); máme společnij dvorek Chodsko; zbjech sem dolu dvorkem Blata; přišel na dvorek a mňel tam kalouš vod hnoja Škrdlovice ZR; vbjeh dom a zavřel dveře zadňí a f tom dvorku poslouchal, co se bude ďet Hartmanice SY; okolo hmen přbjehla na jejih dvorek teťička Hluchov PV; dvoreg nebel ňijag zvláždž ohražení Velký Týnec OL; negdo že hoňí prasa po dvorku Lanžhot BV; nahnal si gdesik na dvorku jednu slípku do kúta a učil ju seďet Kobylí BV; f tú ranu sa otv’írały vrátka u dvorkú a hospodyňe vychoďiły z nošáčkami na zádoch Valašské Klobouky ZL; na dvorku u kólňe sa proháňali potkáňi a ňic sa ďeceg nebáli Valašské Meziříčí VS (Krásno nad Bečvou); potem poťichučku vyhnali prasa ven ze dvorka Černotín PR; do młýnského dvorka Vsetín VS; dvorek Opava OP, Stonava KA 2 panský dvůr, statek, usedlost a velký: já fčl d na dvorek, toš sem se chťela  vás stavit Cholina OL b osmina dvora, statku s příslušenstvím: dvorek Chodsko 3 branka, vrátka: zavřy dvorek Štítina OP 4 světelný kruh kolem měsíce: diš má mňesidz dvorek, to muž zejtra hrejkať, nebo nebejť kale Vysoké nad Jizerou SM
PSJČ; SSJČ; SPJMS (DVOREK)
Ši