dobrota f. (dobrota, dubruta)
1 cúz dobrotivost, laskavost: Ančka mu v dobroťe votpovjeďala Paseky nad Jizerou SM; ten človjek je hučiňená dobrota Klenčí pod Čerchovem DO; má s tí sví dobroti zrona enom škodu Chodsko; vzali sme si pjekního ďábla pot střechu, to máme za dobrotu Blata; já mo to ve sví dobroťe rát popřijo Bystrc; f tem se ji vobjevila krásná paňi a za Popelčn dobrot ji včarovala krásné kočár Bělá u Jevíčka SY; př tvé dobroťe bla b si ťe opsedlala jag magarca Výšovice PV; dť pámbu je neskončená dobrota, tož jakipak trest Náklo OL; to má čovjeg za svoju dobrotu Vnorovy HO; až by z dobrotú sa ňidz nesprav’iło, toš teprve po tom aby sa do teho bez m’iłosťi udeřyło Zádveřice-Raková ZL; rozlúčýł sa v dobroťe a seberacy sa šéł sy hłedať słužbu Halenkov VS; ▲ já ťi přeju na tvúj svátek, aby ťa čérd nezebráł f pátek, aby ťa vzáł f sobotu pro tú tvoju dobrotu Luhačovicko – říkanka 2 cúz dobrý stav, jakost, hodnota: jaká to mohla bejd dobrota pro ňich i pro mňe Bradlecká Lhota SM; kozí mlíko ďelá velikou dobrotu Škrdlovice ZR; ta dobrota brzo začiná, aňi sme se doma ešče neohřil a jž máme lizd do noviho Prostějovsko; súsed je súset, dobrota mosí se súsedem bid jak podla linijála Hrubá Vrbka HO; ci bi vám povedzeli, jaká je dobrota na vojňe Starý Hrozenkov UH; to je dobrota, taková baraňica na zimu Uherskohradišťsko; syn m’e padnúł na vojňe, sama sem ostała, no jakéj dobroty sem užyła na sv’eťe Velké Karlovice VS; ta přy ňim užyła dobroty Opavsko; šak tu dobrotu srca uš při narozeňi mu suďičky dały Frenštát pod Radhoštěm NJ; ona při ňim ňeužiła dobroty Frenštátsko 3 cúz expr. dobrá, chutná věc, lahůdka: tak todle je aš nestidatá dobrota Radčice JN; takovou dobrotu už dámno nepomňel Jilemnice SM; podává jí košík s ťema dobrotama Kladno KL; to je náká dobrota, takuví napjiťí Chodsko; babíčini dobroti nebrali konce Blata; hospocké  s paňmámó rozmňel f kchňi tze svim kmšt, a toš teda bl dck na t dobrot pořádné odbt Oplocany PR; vesepale fšecke te dobrote, keri se im nemuhle v břocho srovnať Velký Týnec OL; jój, to biła dobrota! Žítková UH; ze škoły sa vydáł cełý kŕdel ďecek kupovat tú dobrotu Valašské Klobouky ZL; dajú mi pán dochtor ešče kapku tej dobroti, čo máce ve flaške Lopeník UH; pohančená kaša, to była dobrota Valašské Meziříčí VS (Krásno nad Bečvou); ňecham tu vzacnu dobrotu našim ďeťam Ostravsko; było by škoda taku dobrotu popsuc’ Frýdecko-Místecko
● šechno pújde po dobroťe Vysoké nad Jizerou SM – po dobrém; já si umíňil, že budu ďelaď dobrotu Paseky nad Jizerou SM, třeba štrnádz dňi musel ďelat velikou dobrotu Rychnov nad Kněžnou RK, ženi nechcou ďelad dobrotu Velký Týnec OL – chovat se řádně, ďelal dobrotu tag dlouho, pokad ho to nenamíchalo Kladno KL – (o koni) byl hodný, poslušný, skutečňe to ďelalo dost velkou dobrotu Studená JH – byla tam shoda, harmonie; ziť si doce z ďetma, ňihdá to neďelá dobrotu Bozkov SM, choďí k nám na galandu ten jejih Jarin, ale neďelá to dobrotu Strážnice UH – není tam shoda, harmonie, toš ten psíg neďea dobrotu Tvarožná Lhota HO – zlobil, neposlouchal, zas mi neďelali dobrotu kamna Blata – nebyla v pořádku; seké dubruto! Blanensko – chovej se řádně, chvilk sekal dobrot, ale dck jenom chvilk Suchý BK – choval se řádně; hdiž budeš vot tí dobroti Bozkov SM, biť vot tí dobrotí Blata, strýče, buťte téj dobroty Valašsko – dobrotivý, laskavý; velká dobrota, holá žebrota Bozkov SM – kdo je příliš dobrotivý, bývá chudý; krz dobrotu příde na žebrotu Kladsko, za dobrotu přišel na žebrotu Chodsko, za dobrotu přichází človjek na žebrotu Kobylí BV, za dobrote na žebrote Jablunkov FM – kdo je příliš dobrotivý, bude chudý; dobrota mu koukala z voči Pecka JC (Arnoštov) – na první pohled to byl dobrý člověk, z očí í hleďí dobrota, že ňe je lúto ju zabit Hrubá Vrbka HO – o krávě; jeďinatá dobroto! Dobřenice HK, Kladsko, Kristova dobroto! Kobylí BV – vyjádření podivu, nepochopení
→ dem. dobrotka v. t.
PSJČ; SSJČ
Či