SNČJ
dobrotka f. (dobrotka, dobrutka)
1 dem. k dobrota 3: gdo má vyjezené, dostane dobrotku Luhačovicko; odevřeł dveřy, zavołał na krala: Tu maš tu dobrutku Holasovice OP (Štemplovec) 2 expr. záletná žena, poběhlice: a dz’aucha se každy dz’iň smykau po nocach, to je kuseg dobrutk’i Baborów POLSKO; dobrutka Štítina OP, Orlová KA (Lazy) 3 expr. neposedné děvče: to je teš taka dobrutka Štítina OP
Či