bonbon I m. (bonbón, bombon, bombón, bombom, bumbin, bumbum, bumbun, bunbun)
1 cúz drobný výrobek z cukru a přísad určený k cucání; cukrátko, cukrovinka: tak sme si koupili šumák anebo cucavi bombóni Bozkov SM; taki musim spomenout na házeňi vobilim nebo bombonama. Ďelalo se to při vobjeďe a bilo to ďelani pro hojnost a požehnáňi Lípa nad Orlicí RK; podává mu papírek, jako bumbum pro chasu Železnice JC; staříčeg nám donésli z mňesta bombonú Uherskobrodsko; muldał bombon Frenštátsko; tu máš šestku na bombony Ostrava OV (Hrabová); dyby tak tych tfrdyh bunbunuv było! Dobrá FM; y robotňicy kupuju bombomy, šokolady y dorty Branice POLSKO; dz’ec’i jedzum rady bumbumy Baborów POLSKO; teraz ludz’e sum naučyňi paskudz’i’, kupujum bumbuny i šekulady Baborów POLSKO; bumbin Opavsko; bombom Ostrava OV (Hrabová); ◘ fijalkovej bombón Vysoké nad Jizerou SM – bonbon ve tvaru fialky 2 svč, střč dámský klobouk, zprav. menších rozměrů a bez krempy: g duchturuvi naša bába nusela na hlavje takuvé bombón Rájec-Jestřebí BK; bombon Jaroměř NA; bombón Čáslav KH; bonbón Chotěboř HB
● ona, ta žena teho stražmistra, taka kydula, edem na bombonach! Frenštátsko – stále jí bonbony; ja zaz ňejsem na bombony Frenštátsko – obejdu se bez bonbonů
→ dem. bonbonek v. t.
PSJČ; SSJČ
Ši