bahnisko n. (bahňisko, bahňisku, bahňsko, behňisko, bagňisko)
1 zejm. mor, slez augm. k bahno 1: je to neska venk samo bahňisko Konice PV; na potoce je bahňisko Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; pole je už hotové bahňisko po tyh déščoch Kelč VS; behňisko Žamberecko, Chodsko; bahňisko Štítina OP; bagňisko Jablunkov FM 2 zejm. mor, slez bahnité místo; bažina, močál: zapadl do bahňiska aji s kuňem a z žebřiňákem Spešov BK; doz’dz’ ludz’y za davňejšich časuf fajermoňi svedli s cesty a v bahňisku ih utopili Lhotka u Litultovic OP; bahňsko Vanovice BK; bahňisko Hartmanice CB, Štítina OP; bagňisko Jablunkov FM
PSJČ; SSJČ; SPJČ (BAHNISKO); SPJMS (BAHNISKO)
Kl