bahno n. (bahno, bagno, behno)
1 jemná, vodou rozměklá půda, bláto: je tam bahna plnej ouvos Úlibice JC; čvachali sme tám ve voďe a v behňe Chodsko; ten ribňíg bi potřeboval vivest, je samí behno Nepomuk PM; ve stokáh bilo samí behno Stachy PT; vus se nám bořl do bahna Konice PV; svjetilka sviťil dobrém na cest, zli zaváďel do bahna a do vod Bohuslavice SU; tu łuku sme s’ekli kosoma, bo na tym bahňe se nam koňe bořyli po břuchy Skřipov OP; sem fčyl hrobařem, to je sfinska robota, smrad a bahno Albrechtičky NJ; behno Domažlicko, Sušice KT; bagno Morávka FM, Jablunkov FM 2 též plt. mokřina, močál: tadi v lukach ke Hbelu bili velkí behna a starí tám ešťe pamatovali svjetílka Přeštice PM; tam se topjeji v bahnách Horní Paseka HB; behno Plasy PM, Zdíkov PT; bahna Doudlebsko
● kráva je jako behno Chodsko – vykrmená; husa ťešká jako bahno Jičín JC – velmi těžká; má nohi ťeškí jag bahno Hrachoviště JH – velmi těžké, stěží jde; to ňic néňi, takovi mladi maso, to je jag bahno Nové Syrovice TR – řídké; nesu si noví zubi, ale řeknu ťe, mám to v hubje jako na behňe, nevim, jesi to vistojim Řenče PM (Libákovice) – mám zuby nepevně usazené; slámi neňí, krávu máme jag v behňe Újezd DO – bez podestlaného steliva, v mokru; de to jag z bahna Volyně ST – ztěžka
→ dem. bahénko v. t.  dem. bahýško v. t.
→ augm. bahnisko v. t.
PSJČ; SSJČ; SPJČ (BAHNO); SPJMS (BAHNO)
Kl