almara f. (almara, armara, aumara, halmara, harmara, jarmara, jarmára, jermara, jalmara, oumara, umara, úmara, voumara)
1 cúz skříň, zprav. šatní: žebrák s pitlem fšecko protejcil, vičmuchal, f troubje, polici, jermaře Proseč pod Ještědem LB (Javorník); zas mi lezež do jarmari, juš ajť seš prič! Úlibice JC; mam ešťe tadi pógnovou almaru Kladno KL; hoďil je do umari Mažice TA; náš Franta je pořádnej kluk, ten si dicki fšecki hadříki povjesí do almari Paseky PI; oumari na šati sme mívali ve vejstupku Dolní Třebonín CK; máme pjeknou malovanou halmaru Sušice KT; ta naša harmara je vo modz lacná proťi té jehich Protivanov PV; v halmaři mňela ale desateri šati Rašovice VY; máme plnú armaru hábú Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; kroj zme dávali do armari Hluk UH; haby vis’a v almaře Ostrava OV (Hrabová); daj se ty gałaty na vješog a povjez’ do almary, ac’ se c’i ňepopučo Frýdecko-Místecko; aumara Brloh CK (Rojšín); jarmára Zubčice CK; úmara Velešín CK; voumara Jílovice CB (Kojákovice), Čakov CB; jalmara Polná JI, Škrdlovice ZR 2 expr. mohutná, statná žena: to vám bila jarmara Lípa nad Orlicí RK; to je almara žencká! Třebívlice LT; je to almara Nové Strašecí RA; ta sósedova Cilka je, pane, halmara! Slavkovsko-Bučovicko; jarmara Vysoké nad Jizerou SM
● žencká jako almara Chýnov TA, ta se ale spravila přej zimo, ta tetka, je jako almara nički Nové Syrovice TR, roba jag almara Frýdlant nad Ostravicí FM – tlustá; je klstá jag harmara Litovel OL – velmi tlustá; má záda jako almaru Rožmitál pod Třemšínem PB (Starý Rožmitál) – je rozložité postavy; diť seš uš naládovanej jako nedořená jarmara Náchodsko – hodně najedený; co mu zas přelítlo přez nos, že kouká jako kocor spod jarmari? Železnobrodsko – mračí se, zle se dívá
→  armárečka f. (harmárečka) dem. k 1: tak bz muhl takovó nejakó t harmárečk hďelat Protivanov PV  dem. almárka v. t.
→  armařiska f. (harmařska) augm. k 1: takovó jakós harmařsk vezl Protivanov PV
PSJČ; SSJČ; ČJA 5, 246 (almara)
Kn