almárka f. (almárka, almarka, armárka, armarka, halmárka, halmarka, harmárka, harmarka, jarmárka, jermárka, oumárka, olmarka)
1 zejm. jzč dem. k almara 1: jermárka Světlá pod Ještědem LB; jarmárka Lípa nad Orlicí RK; dveříčka do halmárki Postřekov DO; olmarka Komařice CB; oumárka Dolní Třebonín CK, Doudleby CB; harmarka Blanensko; armárka Javorník HO 2 kus nábytku a cúz zprav. police nebo skříňka na uložení potravin a kuchyňského náčiní: dones mňe s almárki vocet! Kladno KL; chleba se ukládal f almárce Bohdalín PE; dala sem ten hrnek ze sádlem do almárke Nové Syrovice TR; ptra je v harmárce Protivanov PV; armárka była taká skříň s policama na nádobí Valašské Klobouky ZL; chlebová jarmárka Benecko SM, Lípa nad Orlicí RK; chlebňi jarmárka Železnobrodsko; halmarka Příchovice PM (Kuciny); halmárka Valašsko; chlebova armarka Hlučínsko; šklana almarka Štítina OP b čes, mor skříňka na knihy, písemnosti apod.: dej tu kňíhu do oumárki, abi se neumazala Dolní Třebonín CK; koutňí jarmárka Chlumec nad Cidlinou HK, Poděbrady NB; harmárka Kroměřížsko; almárka Mistřice UH 3 druh kožichu: harmárka Dolany OL
PSJČ; SSJČ
Kn