buňka II f. (buňka, bunka)
1 expr. dem. k buňa 2: ten má ale pořánnou buňku, to uš je spiž hruška neš nos Držkov JN 2 dem. k buňa 3: buňka Mistřice UH 3 šestiboký ohraničený prostor ve včelím plástu: uš maj zavíčkovaní buňki, budeme moc vitáčeť Loužnice JN; gdiš ti buňki sou napadení tadi ťim morem, tak ti buňki nejsou potom rovní, ale takoví propadení Rohozná SY; buňk maji aji čmeláci aji vus, ale bez med Konice PV 4 malá plechová nádoba, plechovka: ti plechowí buňki se musej skowať, táta si do ňih dáwá řebiki i šroupki Radčice JN; cukr je na kamňih h bunce Držkov JN
PSJČ; SSJČ; SPJČ (BUŇKA)
Kl

bůňa m., f. (búňa, buňa, búna)
expr. hloupý člověk, nekňuba: fšecko skazí, búňa jeden Železný Brod JN; je to búňa nehnulá Loužnice JN; ti búňo! Roudnice nad Labem LT; búňa Karlovice SM, Náchodsko; buňa Hořice JC, Budeč JH; búna Zlonice KL
→  buňka I m., f. (buňka) expr. dem.: von je takovej buňka, jen seďi a kouká Loužnice JN; ále zal si takovou buňku ďinou, bila sem tam pobejť a vona ťi za celou dobu čisťe ňic neřekla Držkov JN
Kl