bič m. (bič, b’ič, bjič)
1 cúz nástroj k pobízení zvířat bitím: viďiž ho, jak se boji biče? Úlibice JC; vzal bjič a sešvíhal ji, až míla jelita Chodsko; strejda vzal bič, ten bejkovec, ale ten ho tam pořádňe zlajštil Paseky PI; táta vzal bjič a kluk bil bjit až vo ňej přerazil bjičišťe Mazelov CB; hnal tetičk bičem hroznó cestó Boskovicko; rochał b’ičem Velké Karlovice VS; na vaz je třa ene biča Štítina OP; střiladz’ bičem Ostrava OV 2 řemínek k biči: bič Praha PH, Pelhřimov PE 3 rybářský prut bez navijáku: jako kluci sme chitali na bič Přeštice PM; bič Humpolec PE 4 sklář. dlouhá železná tyč sloužící k nabírání skloviny: nabjeradž nabírał na ten b’ič Karolinka VS 5 známka ve škole, jednička: mjel na visvječeňí samí biče Kunžak JH; bič Znojmo ZN 6 dětská hra, při které se chlapci chytnou za ruce a otáčejí se kolem největšího z nich: bič Vlkoš HO 7 karetní hra: bič Vnorovy HO
● sračka jako bič Brodce MB, laksírka jag bič Úlibice JC – prudký průjem; umí násobilku jag bič Blatnička HO – dokonale; jako gdiž bičem mrská Jindřichohradecko, Třebíčsko, katechizm, ten zme mňel, jag dž bičem praská Litovelsko – rychle a dobře; je jako s prdu bič Libunec JC, je jako z hovna bič Paseky PT – hubený; moh bi se svlíkad za bičem Bolehošť RK, moh bi se schovad za bič Dobrovice MB – je velmi hubený; bič a prič Karlovice SM (Svatoňovice) – hotovo a jdeme; hpletež z hovna bič Boskovicko – z ničeho uděláš něco; z hovna bidž nehpleteš Lipová PV (Hrochov), z vode bič neupleteš Věrovany OL, z hovna bidž nepráská Borkovany BV – z ničeho nic neuděláš; diž bič nešvihne, aspoň si práskne Pecka JC – uškodí v každém případě
→ dem. bičík v. t.
→ augm. bičisko v. t.
PSJČ; SSJČ; ČJA 5, 227 (bič); SPJMS (BIČ)
Ko

bít nedok. (bít, bit, bjít, bíť, b’íť, biť, bic’, b’ić, bič, b’ič)
1 cúz zasazovat rány, ubližovat ranami, tlouct; prát se: já nnes slišim, že ti waše holki sou snat furd biti, nebo to tak škíme kluk? Radčice JN; ďúče přišlo wod wás s radosťej, že se malí ďeťi nesmňej biť Držkov JN (Slavkovsko-Bučovicko); ti si ho bjíl, viť? Řenče PM; mjilá holka, budež bjita! Ševětín CB; aňi ňic neříkejte, já bih bila bjita Hrachoviště JH; ďecka se bijou, nebite se! Svojanov SY; to se musite, ďecka, furd bit? Blížkovice ZN; deš je vožralé, fšecke bije Boskovice BK; bil se klkama Šebetov BK; dš vlezó rospařeňi od muzk z hospod ven, začnó se bit Litovelsko; tata bíl kluka po hlavje Slavkovsko-Bučovicko; aji u nás v ďeďiňe se bijó a hádajó, neznajó se Starovičky BV; škoda ťa bit, takí mładí a tak sa spúščá Blatnička HO; pachołci sa bili u muziki Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; poť sa bit! Mistřice UH; enom ďecka bije Luhačovicko; jag ho b’ije, tag ho b’ije Vsetínsko; ale stakra, gdo ňe bije, gdo ňe to uderył? Kunovice VS; ďecka se bijú, přišeł dom cełý dobitý Lipník nad Bečvou PR; baj ty dz’evuchy pochytali a ty mus’eły bic’ Hlavnice OP; přestaň mi teho synka bič, bo se ho svjed nabije ešče došč Kravaře OP; bič se Opava OP; b’ić Třinec FM; b’ič po gov’e Jablunkov FM; b’ič še Jablunkov FM; ▲ já sem bula pro tebe bjita, to s kúželem do řibeta Chodsko – část písně 2 působit nárazy, údery; bušit: bil na poplach Boskovice BK; bije do dveří Slavkovsko-Bučovicko 3 cúz (o srdci) tlouct: srce bije Lípa nad Orlicí RK; ňak mi richle bije srce Vranov BN (Bezděkov); srce mu bije Dačice JH; b’ič Jablunkov FM 4 (o koni) kopat: dávej pozor, ten kúň bije Radostná pod Kozákovem SM (Volavec); ta náročňi be bela dobrá, debe nebila Nové Syrovice TR 5 (o hmyzu) útočit, napadat: vosi bijou Karlovice SM (Svatoňovice) 6 čes, mor vydávat silný zvuk: hrom bije Krahulčí JI; hrum bije Blanensko 7 tlučením uvolňovat zrno z obilí, mlátit: to je take suchučke to žyto, že ene budžeš temu žytu cep ukazovač, ňemušyž aňi fest tam bič! Štěpánkovice OP; ▲ v ruku beru cep, peru na votep, pozdvižeňím zas, cepem tepu klas, ňigdo se nemať, do votepi mlať, do votepi bij Čáslav KH – říkadlo při mlácení pěti cepy 8 čes usmrcovat, zabíjet: každej rog bili sviňi Lípa nad Orlicí RK; ženi bili husi Budislav SY; jak sem bil prasata Slaný KL; u hrobařú dnez bíjou Nebahovy PT (Lažíšťka) 9 horn. nárazy, údery hloubit, prorážet, razit: b’ić překop Ostravsko; b’ić štreki Ostravsko 10 horn. silou sunout kupředu, tlačit: b’idź vozy na viper Ostravsko 11 (o slunci) sálat, silně pálit: slonku bije Blanensko 12 kart. přebíjet: desítku mu bíl esem Slavkovsko-Bučovicko 13 vlévat se: potog bije do Odry Starý Jičín NJ 14 zejm. střm záměrně upozorňovat v řeči, činit narážky: kampato s tou řečí bjíješ? Mrákov DO; já mu dobře rozumím, kam bíje, jenže já nejsem tag hloupej, jag on si mislí Zlatá Koruna CK (Plešovice); to uš já sem hnetka viďel, kam bijó, no ale ďelal sem hlópiho! Nové Syrovice TR; dobře vim, kam bije Smrk TR; bili to na ňe Vanovice BK; bije na to, že sem nepřešel Boskovice BK; já sem hneď vjeďél, na keho tó řečó bije Slavkovsko-Bučovicko; bil na to co chvila Prostějov PV; už vim, kaj bije Palkovice FM 15 naléhat, přemlouvat: bije na ňej, ale ten si vet svou Jičín JC; jen na to bije, abi mu to prodali Jemnicko; von jenom na to bil, abe to belo Čučice BO; bíł na rodičú, abi mu odvédli grunt Blatnička HO; bíł do súseda, abi si tú rolu kúpił Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; mosíž na to bit, abi ťi taťíček to rolí postúpili Mistřice UH 16 myslit, odhadovat, počítat s něčím: to von už bil na to, že bude ďeďet, a proto tak rozhaďoval Nové Syrovice TR
● bil bit jako žito Karlovice SM (Svatoňovice), bil bit jako siroví žito Sušicko – byl hodně bit, bid do ňeho jako do nezraliho žta Vanovice BK, b’idź jag gady v m’echu Bohumín KA (Záblatí) – silně bít; tep mu bije jako zvon Plzeň PM, srce bije jako klaďivo Hořovice BE, mňe srce bije jako kobilí noha Třebívlice LT, srce mi bije jako zvon Třešť JI – silně tluče; varhaňig hraje, jako diž hrom bije Radčice JN – hlučně a dobře hraje; ďelá, jag diž hrom bije Mělník HK (Barchůvek), de mu to, jako gdiž hrom bije Jamné nad Orlicí UO – rychle pracuje; b’ič gova ňegova Jablunkov FM – bezohledně bít; bije to tze do oči Prostějovsko – je to příliš nápadné; diž bilo do hustejch Nebahovy PT (Lažišťka) – situace byla vážná; aňi sám nevim, jak to se mnou bije Kněžmost MB – jak na tom jsem; b’íď łatu na łatu Zubří VS – mít velkou bídu; krucifiks, bije ohňivá Blatnice pod Svatým Antonínkem HO – (při zaklení) zpropadená věc; bije ho Ňemedz do řbeta Vřesina OP – je na něm poznat, že je rodilý Němec; hompat jag hompat, ale bit se mnó vo zem, to ne Boskovice BK – lež snesu, ale ne příliš velkou; dš se dvá bijó, třeťi se s toho má dobře Přemyslovice PV – spor mezi dvěma osobami přináší užitek osobě třetí; gdo chce pséka bit, dck si hul nande Prostějovsko – kdo chce druhého poškodit, najde si záminku; bije na kopec, ab zajic vleťel Litovelsko – stále okolkuje a čeká na to, aby si někdo něco domyslil; diš chceš psa bit, lechko si palicu najdeš Uherskohradišťsko – chceš-li někomu uškodit, vždy si najdeš záminku; robu ňebij, ale čagana z ruky ňigda ňepuščej Frýdecko-Místecko – buď obezřetný; hrom bije do bryje Frýdecko-Místecko – zaklení; enym sa na ňho poďivum a už vim, kero bije Frýdecko-Místecko – je mi jasné, o co mu jde
→  bíjat nedok. (bíjat, b’íjať, bijač) zejm. vm nás. k 1: ďeda toho kluka nemajú ráďi, bíjajú ho Blatnička HO; súsedé sa bíjajú o robu Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; chapci sa bíjajú u muziki Mistřice UH; dobře sem sa učiła, šak co, aj sem dostała kolikráť, toš prvej bíjali učitelé Brumov-Bylnice ZL (Svatý Štěpán); b’íjať Valašsko; bijač Opavsko   bijávat nedok. (bíjávat, b’ijávat, bijávať, b’íjávať) zejm. vm nás. k 1: to se bijávali prusenofščí z hlinskíma, jedna muzika nebiła bez bitki Bystřice pod Hostýnem KM (Hlinsko pod Hostýnem); prvéj sa chłapé často bíjávali Blatnice pod Svatým Antonínkem HO; b’íjavali sa pro ňidz za ňic Návojná ZL; v Loučce se našy chasňícy často bijávali Kelč VS (Komárovice); b’íjávať Valašsko
PSJČ; SSJČ; ČJA 4, 380 (bil příč. min. sg. m.); ČJA 4, 417 ((byl) bit)
Ko